Konečně jsem se dokopal napsat něco o Bamberku:) Tak tedy....
Náš skvělý sborový "výběr", ve složení soprán:Hanička a Eliška, alt:Pája a Jana, tenor:Pája a Tomík, bas: Jirka a Já, se vydal na skvělý pracovně-odpočinkový pobyt v německém Bamberku, kam jsme byli vysláni zpívat sbor ve dvou operách. První byla Il Tabarro od Pucciniho a druhá Pagliacci od Leoncavalla (za správnost jmen a názvů neručím). Odjeli jsme v neděli 23.září a vraceli jsme se ve středu 10.října. Za těch 16 dní, které strašně rychle utekly, jsme si stačili řádně proťapkat celý Bamberk, což je rozlohou třetí největší památková rezervace UNESCO hned po Pražském hradu a Malé straně, pořádně jsme taky zapařili v místních klubech a nejvíc na našem skvělém ubytování. Měli jsme pro sebe k dispozici celý dům. Takže v reálu to vypadalo tak, že celé první patro patřilo klukům (takže bordel) a druhé bylo holek:)
Co se týče oper, tak jsme ze začátku byli dost nepříjemně překvapeni, protože zbytek "místního" sboru byl dost otřesný. Samé nafoukané nány a dost trapní týpci. Ale časem se ukázalo, že to snad není zase až tak špatné. Ovšem co se kvality zpěvu týče, tak jsme byli dle mého názoru přeci jen trochu dál...Hlavně to pořádně neuměli a Kašpar (náš dirigent) stejně pořád dusil jen nás, s představou, že to přeci nemůžeme umět lépe než oni, když jsme přijeli týden před premiérou....no co už:)
Samotné zpívání bylo naprosto v pohodě, na pobyt na jevišti jsme byli přeci jen zvyklí z Ruddigoru a Hradeb. Jen hlasivky dostaly trochu na prdel, protože zkoušky byly dost intenzivní.
Poslední představení se povedlo a na závěrečné párty jsme si popovídali i s hlavním sólistou Dirkem. Moc příjemný chlapík. Trochu jsme se picli a protože jsme měli vstávat na šest patnáct na taxi, tak jsme ještě dali na bytě Portské víno a nešli jsme vůbec spát. Ráno jsme podle toho taky vypadali:)
Snad jediné, co mě opět pokazilo náladu a nepříjemně nás přivítalo do reality, byl návrat do ČR. Klasika...na hranicích nás prohledávali jako nějaké pašeráky, záchodky za 7kč za vyčurání (cena evidentně upravována na nejvyšší možnou míru nekonečným přelepováním papírovýma samolepkama...),v Praze nás málem nevzali do autobusu, protože jsme měli podle jízdenky jet spojem o hodinu dřív...řidiči vůbec nevadilo, že náš přípoj se opozdil a přijeli jsme až 15min po odjezdu našeho busu do Brna. O záchodech na Florenci raději ani nemluvím...ostuda.
Ale hlavně že jsme se dostali všichni v pořádku domů, bez ztrát na životech, zdraví a duši.....
