Z Předklášteří na Dolní Loučky a zpět

V neděli bylo opět krásně a tak jsme se s Bobo vydali na výlet z Předklášteří do Dolních louček. Nejprve jsme si prohlédli krásný středověký klášter v Předklášteří a poté jsme se počali škrábat do kopce nad městem. Natrefili jsme na vycházkovou trasu, které jsme se nejprve drželi, což se ukázalo jako chybný krok, neb nás vedla zpátky. učinili jsme tedy několik logických zkratek, minuly skupiny státem chráněných douglasek a poté již následovali značenou trasu až na hřeben a dále kolem krásných buků až do Dolních Louček. Cestou jsme se na chvíli zastavili u Falcových mlýnů, kde v bývalém odvodním kanále od mlýnského kola vegetily spousty skokanů, které jsme si prohlédli. V Dolních loučkách jsme si vyšplhali na velmi strmý kopec nad ohybem řeky Loučky, na kterém je zřícenina dříve mohutného hradu. Je odtud také vidět železniční most s nejdelším železobetonovým obloukem v ČR. Zpět do Předklášteří jsme ťapkali kolem řeky a bylo to moc fajn.

Tišnov , Klucanina , Květnice

Dnes jsme se vydali na výlet do Tišnova. Tišnov společně s Předklášteřím leží v kotlině protékané řekou Svratkou. Vlakem z Brna se sem člověk dostane pohodlně za půl hodiny. Samotné město je moc pěkné, až na pár komunistických výstřelků. Leží mezi dvěma kopci, přičemž jeden z nich je jedním z nejvýznamnějších mineralogických a zároveň botanických nalezišť v ČR. Ale nejprve ten "méně zajímavý". Jmenuje se Klucanina a v roce 2003 zde byla otevřena celoročně přístupná rozhledna. Moc pěkná stavba, necelých třicet metrů vysoká, se skvělým výhledem na okolí.
Druhý kopec se jmenuje Květnice. Název prý je odvozen od rozmanitosti druhů květeny, která se na svazích hory nachází. Nás ale zajímaly více krasové jevy, které se zde vyskytují. Hora samotná je totiž z části vápencová, takže na tektonických puklinách zde vznikly jeskyně, které dodnes nejsou zcela probádány. Největší z nich se jmenuje Králova a ukrývá nádhernou krápníkovou výzdobu. Z důvodů ochrany podzemního bohatství a zimujících netopýrů je pro veřejnost uzavřena. Zajímavá je i Květnická propast hluboká 76,5m, čímž se řadí k nejhlubším propastem v českých zemích. Pod vrcholem Květnice je i několik průzkumných mineralogických štol, které příležitostně k zimnímu spánku využívají netopýři. Celou přírodní památkou Květnice vede zelená značka, která se částečně překrývá s naučnou stezkou. Ta vás zavede až na samotný vrchol. Značka vede i přes vedlejší vrcholek "Velká skála", odkud je výhled na klášter Porta Coeli. Výlet do Tišnova a na tyto dva zmíněné vrcholy rozhodně stojí za to. Ať už člověk hledá jeskyně, krásnou přírodu, nebo výhledy do krajiny.

Rozhledna na KlucaniněPohled na Tišnov, vpravo vrchol KvětnicePrvní podzemí k průzkumuZřejmě uměle vylámaná prostoraKrásný les pod Malou skálouMarta je již značně otrávena mým neustálým pobíháním po svahu a hledáním vchodu do Královy jeskyně. Vždyť na mapě je to tak jasné... :)Nakonec jsme vchod do Královy jeskyně přeci jen nalezli. Je to uměle vylámaná štola. původní přírodní vchod leží o něco výš. Vchod je zajištěn pevnými vraty.Vchod do jedné ze štol umístěných pod vrcholem Květnice. Neodolali jsme...E.T.Marta uvnitř štolyMalinkatý Vrápenec, spící na stropě štoly. Šli jsme jako myšky, abychom jej neprobudili...Paní na vrcholku Velké skályPohled na Tišnov a vrchol Klucaniny s rozhlednou

Procházka krajem Pohádky Máje

Minulý víkend si svým krásným počasím zasloužil alespoň jednu procházku. Tentokráte jsme se vydali jen na sobotní odpoledne, protože jsem dospával cestu ze Švýcarska. Dokud to jde, snažíme se objíždět okolí Brna, dostupné MHD. Vydali jsme se tedy do Žebětína a odtud po žluté značce na Podkomorskou hájovnu, u které je socha Helenky z Mrštíkovy Pohádky Máje. Ta byla bohužel "zateplena" za vlnkovaným plexisklem, což působilo trochu komicky. Od hájovny jsme se dali po červené značce na zpáteční cestu. Lesy jsou zde nádherné, ale vzhledem k předchozím deštivým dnům byly lesní chodníčky dosti blátivé. To nám ale nemohlo pokazit náladu:) Přišli jsme k Helenčině studánce, moc pěkné místo s výbornou vodou. Rozbory vody tady dělá jedna telekomunikační firma jako kompenzaci za to, že si nedaleko mohla postavit přenašeč. Zajímavý obchod, ale alespoň studánka nechátrá. Dále jsme pokračovali kolem potůčku Vrbovce až k modré značce a zpátky do Žebětína. Ve vesnici jsme si v místním minipivovaru dali večeři a pivo Richard (15% s medem a 12% višňové) a autobusem se vrátili domů. A aby nebylo těch Helenek málo, tak nás na bytě už čekala Helenka od Kuby. Povídali jsme a bylo to fajn:)

Kouzlo lesaBarvy spíše jako na podzimLumíkLouže vody v leseLes v louži vodyZima stále neustoupilaPaní u Helenčiny studánky

Švýcarsko pracovně

Minulý týden jsem od úterý až do pátku pobýval pracovně ve Švýcarsku. Letěl jsme se společností EasyJet. Dá se říct, že let samotný byl z celé cesty nejméně náročný. Dostat se v pátek večer z Prahy do Brna byla naopak naprosto děsné. Ačkoliv jsem na Ruzyňi přistál už kolem deváté hodiny, tak jsem se do postele dostal až o půl páté v sobotu ráno....
Samotný pobyt ve Švýcarsku byl docela fajn. Přes den školení a večer vždy perfektní večeře a pohodové posezení u piva:) První den jsme trochu cestovali a dva následující dny jsme pobývali u ženevského jezera ve městě Lausanne. Moc pěkné město. Natažené na kopci u jezera, s překrásnými výhledy na Alpy. Ubytovaní jsme byli ve městě Yverdon, takže jsme každý den cestovali tam a zpět. Počasí mě trochu zaskočilo a odnesl jsem to celkem solidním nachlazením, ale jinak to bylo celé moc prima. I když jsem za ty tři noci moc nespal, takže jsem ještě teď trochu unavený. Podle všeho se sem za rok opět vrátím. Už se těším :)

Naše letadloHow are You exprt?Švýcarský holub, zmrzlý jako...jako my:)"Plážové" domečkyŽenevské jezeroPodvečer nad LausanneNevzhledné komíny v Lausanne, v pozadí Ženevské jezero a AlpyBaštím sýrové fondue

No reason party Nr.1

V pátek se na našem bytě uskutečnila již klasicky naprosto bezdůvodná a téměř neplánovaná intelektuální sešlost. Večírek probíhal standartně. Pomalý rozjezd a rychlý konec :D Následky nedozírné. Vypálené díry v našem koberci již asi budeme mít napořád:) Zvládli jsme asi pět druhů vína, Ondra s Pavlem k tomu ještě nějaké to pivko a posléze jsme všichni dali pár panáčků. K tomu vodní dýmku a lekce hry na didgeridoo. Poprvé nás navštívil i Vlastík. Snad jsme jej neodradili od další návštěvy... Bylo to fajn. Příště snad bude i nějaká společenská hra, kostky nestačí. Z fotek vybírám jen ty méně "ožralé" a méně rozmazané...

Jedna umělecká fotka pro začátek, dále již jen průběh společenské akce...

Pavlík byl ke konci společensky unavenČištění následků bylo technologicky náročné,ale zvládli jsme to. Nevěřil bych, že se dá vosk z koberce dostat tak snadno :) Vypálené díry po uhlíku už hůře...Ale to k tomu patří :)