Silvestrovská procházka

Krásná procházka poslední den v roce 2012 v okolí obce Kamenná na Vysočině. Sbírání kešek ve zdejších lesích mělo opravdu kouzlo a dozvěděli jsme se něco málo o kolomazných kamenech. I svačinka na schodech zdejší zavřené hospody byla skvělá. Škvarky, kus sýra a slivovice. Mrzlo, ale sluníčko nás hřálo do tváří. O to více nám chutnalo. Všem zdejší kraj doporučuji!







Pštrosí farma v Doubravici, rozhledna Malý Chlum a ovčí sýry z Hlubokých Dvorů

Tak přátelé, tento příspěvek bude spíš reklama na "regionální produkty" z Moravského krasu. Tentokráte jsme se vydali automobilem jako dva "masňáci" do Doubravice nad Svitavou. A co že nás sem hnalo? Žravost:) Předchozí den jsme se při příležitosti dne otevřených dveří Býčí skály dozvěděli od paní prodávající výborné domácí perníčky, že v Doubravici je pštrosí farma a že tam jistý podnikavec dělá steaky... To byla informace přesně pro nás. Následující neděli jsme již stáli před branami farmy. O co větší bylo naše zklamání, když nám tento podnikavec sdělil, že má pouze klobásy, neb není maso, případně je příliš drahé, bla bla, atd.... Musel jsem se vnitřně opravdu smát. Prodejna s chlazenýma steakama byla od tohoto "stánku" cca 10m naproti. Takže jsme si chlazené steaky koupili "do tašky" a zbytek dne si je vozili jako příslib kulinářského nebe na večer. Nutno podotknout, že cena 475,-Kč/kg opravdu není lidová. Nicméně pokud již jedu až do Doubravice pouze kvůli ochutnávce EMU, tak jsem tyto peníze logicky ochoten obětovat... A pokud by pán ve stánku jednoduše řekl, že například za 30Kč nám steak na grilu připraví, stačí si jej pouze zakoupit naproti v krámě... No nic, podnikavci v našich krajích zkrátka stále pokulhávají.
Následoval výlet ke zřícenině hradu v Doubravici, ze kterého toho již tradičně příliž nezůstalo, nicméně údolí k němu vedoucí je velmi pěkné a jistě stojí za procházku. Po osvěžení v hospodě jsme se posléze přesunuli na úpatí kopce Malý Chlum, který společně s Velkým Chlumem tvoří nepřehlédnutelnou siluetu ve zdejší krajině. Malý Chlum je již z dálky výrazný velikým lomem, kteý odkryl krásné sedimenty. Na vrcholu je pak rozhledna, ze které je překrásný výhled na zdejší krajinu. Na úpatí Velkého Chlumu je poté ukryta socha tří představitelů husitství, kterou zde vysochal sekerou pan Rolínek (autor Jeskyně Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu).
Po této krásné vycházce jsme se přesunuli do našich oblíbených Hlubokých Dvorů, kde jsem u pana Koreneka zakoupili výborné ovčí sýry. 
Domácí večeře sestávala z půl kila pštrosího masa připraveného pouze na soli a pepři ve formě šťavnatých steaků. Snědli jsme je bez přílohy, pouze řádně zapili pivem :) Kdo neochutnal, o hodně přichází. Všem vřele doporučujeme, je to opravdu skvělé maso! A domácí ovčí sýr jako zákusek je perfektní tečka...


Exkurze do Býčí skály

Během studia jsem byl v Moravském krasu poměrně často a během výpomoci různým speleologickým skupinám jsem navštívil i hodně nepřístupných jeskyní vč. Amatérské, Pikové dámy, Spirálky, atd. Nicméně Býčí skála mi zůstala uzavřena. Zkrátka nikdy nenastala ta pravé chvíle :) Až nyní, v rámci "otevřených dveří". Masňácky, v čistých hadrech, coby řadový turista... škoda no. Každopádně je tato jeskyně zajímavá a za návštěvu rozhodně stojí. Malý jarmark před vstupem, kde si člověk mohl koupit med z Mor. krasu, klobásky a další dobroty, byl taky fajn.


Hromadná oslava narozenin a výlet na rozhlednu Horní les

Víken pořádaný oslavenci na naší tradiční "pařící" základně v Korouhvici. Své třicátiny jsem si naštěstí již odbyl, takže tentokrát jsme nemuseli nic řešit a pouze jsme se dostavili na pozvání :) Sobotní výlet se nakonec díky dopolednímu dešti smrsknul "jen" na krátkou, ale o to více intenzivní vycházku za barák. Projíždějící chataři se nestačili divit, když míjeli "pana pivo", fialovou Barušu a zbytek bandy s půllitry s pivem.
Nedělní odpoledne jsme již využili k opravdovému výletu, protože sluníčko nám konečně přálo. Vydali jsme se z Rovečného na rozhlednu Horní les a pět. Rozhledna je sice využívána hlavně jako telekomunikační věž, nicméně výhled z ní je opravdu famózní a výstup na ni je také zážitek. Jako bonus jsme s Adamem hledali kešku, která se nám zřejmě stane "osudnou". Již jsme se zaregistrovali a geošílenství může začít :) Na zpáteční cestě jsme si dokonce užili i trochu adrenalinu, když jsme se museli narychlo evakuovat z pastviny. Krávy vypadaly sice sympaticky, ale mazlit jsme se nechtěli...


První jarní procházka do lesů v okolí Pozořic

Teplé sluníčko a teploty příjemně nad nulou nás vytáhly do lesa u Pozořic nedaleko od Brna. Potůčky pramenící z mnoha zdejších studánek jsou stále ještě zamrzlé a jako bílé nitky se vinou mnoha malými roklemi. Turisticky zajímavá je i "zřícenina" hradu Vildenberk, který býval ve středověku jedním z nejrozsáhlejších panských hradů moravy. Bohužel koncem 14. století přestal plnit svoji funkci. Později byla zřícenina používána jako zdroj stavebního materiálu a kostel v nedalekých Pozořicích byl mimo jiné postaven právě z materiálu tohoto hradu. Dnes tedy člověk najde pouze mohutné valy a příkopy, které dají tušit rozlehlosti dřívějších staveb.
Nejkrásnější je ovšem les samotný, který člověka v brzkém jaře dokáže naplnit energií. Do zdejších smíšených dubových porostů se sluníčko dostane mnohem snadněji, než třeba do smrkových monokultur, takže si člověk opravdu užije vůni snad již brzkého jara.