Již tradičně jsme se vydali na přechod jarní Pálavy. Tentokráte s Martou a rodiči. Táta pořádal zájezd, ke kterému jsme se přidali. Vydali jsme se brzy ráno z Brna vláčkem do Podivína, kde nás u pekárny přibral autobus a zavezl nás do Pavlova, tradičního výchozího bodu. V Pavlově jsme nejprve zamířili k našemu oblíbenému vinaři, kde jsme absolvovali krátký košt vína. Nakoupili jsme zásoby šedého portugalu na cestu a počali šplhat do kopce na Děvičky. Ačkoliv předpověď říkala, že bude pršet a docela nás to vystrašilo, tak se nakonec ukázalo, že i meteorologové se můžou mýlit. Na Děvičkách to bylo na tričko. Z Děviček jsme pokračovali přes Děvín do soutěsky, kde každým rokem kvetou hlaváčky jarní. Odtud do Klentnice na krátké občerstvení, dále na Sirotčí hrádek a přes Stolovou horu do lomu Turold, kde byla otevřená jeskyně a vstup byl zdarma v rámci dne země. Místní hudební produkce a kopce odpadků tomu ale moc neodpovídaly. V Mikulově jsme si potom dali jídlo, rozloučili jsme se s rodiči a vydali se na autobus. Na zastávce s námi čekal jeden opilec, zamilovaná dvojice (holka v minisukni s berlema), několik gayů, maminka s dětmi (všichni měli vypoulené oči) a lakrosový tým. Když okolo za ohromného řevu prosvištěl člověk na motorizovaném kole, tak už jsme vážně začali přemýšlet o tom, jestli jsme při smyslech:) Byl to moc pěkný den a výlet. Zbytek fotek na Rajčeti, jako vždy.
Nedělní procházka
V neděli jsme si trošinku pospali, protože předchozí premiéra Figarovy svatby byla vyčerpávající.Zejména ty piva mě zmohly:) Udělalo se krásně a tak jsme se lehce před obědem vydali na krátký výlet. Vyjeli jsme si MHD do Ořešína, kde jsme si v místním výletním hostinci dali pečenou kachnu se zelím a knedlíkem. K tomu pivo a bylo jasno...začali jsme přemýšlet, jestli nejet zase zpátky domů, do postele:) Nakonec jsme se ale překonali a vydali se po zelené a následně červené značce směrem k Soběšicím. Moc pěkný chodníček, který po vrstevnici kopíruje terén, takže se člověk motá jako káča. Těsně před Soběšicemi byl nádherně zelený les, tráva se tady zbláznila. Po procházce jsme se sešli s Miruš a Víťou a po dvou pivech jsem opět utíkal do Reduty na další představení.
Düsseldorf
Inkognito výlet do Düsseldorfu. Vzhledem k přísné tajnosti nebudu zmiňovat proč jsme se s naším sborem vydali do Düsseldorfu, snad jen že za zpěvem:) Cesta byla dlouhá. Na místě jsme spali v nové mládežnické ubytovně a bylo to docela prima, až na stravu. Byla sice bohatá, ale dosti jednostranná. Téměř vždy mleté "něco" ve tvaru "něčeho" oválného (koule, válec a pod...). Recyklace také fungovala na jedničku, takže zbytky stravy z předešlého dne člověk nacházel v jiné formě den následující. Ale jinak taky dobré. Saláty byly na jedničku. Město samotné jistě má co nabídnout, zejména hodně muzeí, které jsme chtě-nechtě prolezli, neboť téměř celou dobu pršelo. Koupě místní wellcome card se ukázala jako dobrý tah, takže jsme se navzájem neustále potkávali, neboť všichni kroužili okolo stejných zajímavostí. Večírky v počtu více než čtrnácti lidí na miniaturních pokojíčcích byly taky fajn. Vlastně nevím co víc napsat. Všichni tam byli, tak si udělali obrázek sami:) Časem možná něco doplním. Stejně tak jako všechny fotky. Momentálně opět spěchám do přírody...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)