V sobotu se udělalo krásně a jelikož jsme museli upustit od našeho původního plánu jet do Bílých Karpat, vydali jsme se alespoň do Dolních Kounic. Na prohlídku zdejší zříceniny kláštera jsme se chystali již mnohokrát, ale nikdy to nevyšlo. Poprvé, když tu byla Marta sama na kole, měli zavřeno a ten samý večer skončila na JIPce se záchvatem slinivky. Podruhé, když jsme sem přišli pěšky již společně, jsem dostal před městem alergický záchvat, takže jsme byli těsně před klášterem donuceni k urychlené evakuaci. Zkrátka zakleté místo:) Tentokráte nás však již nic neskolilo ani neodradilo a nakonec z toho byl moc pěkný výlet.
Dolní Kounice jsou naprosto klasické malé město, jako mnoho dalších v této oblasti. Samo o sobě sice na první dojem nijak zvlášť neupoutá, nicméně má obrovský turistický potenciál, kterého si bohužel zatím asi nikdo moc nevšiml (snad jen podnikavci z místního nejmenovaného hotýlku na náměstí, kde si nejlevnější jídlo koupíte snad od 150Kč nahoru. I v centru Brna se najíte levněji, než tady při srovnatelné kvalitě, pro mě opravdu nepochopitelné...).
Zřícenina kláštera Rosa Coeli, kostel Sv. Petra a Pavla, kostel Sv. Fabiána a Šebestiána a Sv. Barbory, kaple Sv. Antonína vysoko nad městem, stejně tak jako zámek. Pozůstatky židovského gheta s renovovanou synagogou a židovským hřbitovem. No zkrátka úžasné místo, jen tu krásu chtít najít. Vše je zde naservírované pěkně pohromadě:) Klášter samotný je jedno z nejúžasnějších míst, která jsem kdy navštívil. Vstupné bez průvodce prakticky zadarmo (stačí si v hospodě čtvrté cenové skupiny odpustiti jednu chutnou,pěnivou desítku Starobahna). O tomto klášteře jsem slyšel již o mnoho let dříve, ale ani ve snu jsem si nedovedl představit, jak jsou tyto zříceniny uchvacující. Obrovská kamenná loď, v níž již místo dláždění pod nohama voní zelená tráva a nad hlavou namísto kleneb plují mraky.... Pozůstatky rajské zahrady, v nichž máte pocit, že každou chvíli z poza rohu přijde nějaká ta jeptiška (pravda, nejspíše již ne příliš čerstvá). Po výstupu na věžičku v rohu štítové zdi si celou tu nádheru dokonce prohlédnete shora. Zkrátka zážitek. Všem, kteří zde ještě nebyli, vřele doporučuji. Stojí to opravdu za to!
Dolní Kounice jsou naprosto klasické malé město, jako mnoho dalších v této oblasti. Samo o sobě sice na první dojem nijak zvlášť neupoutá, nicméně má obrovský turistický potenciál, kterého si bohužel zatím asi nikdo moc nevšiml (snad jen podnikavci z místního nejmenovaného hotýlku na náměstí, kde si nejlevnější jídlo koupíte snad od 150Kč nahoru. I v centru Brna se najíte levněji, než tady při srovnatelné kvalitě, pro mě opravdu nepochopitelné...).
Zřícenina kláštera Rosa Coeli, kostel Sv. Petra a Pavla, kostel Sv. Fabiána a Šebestiána a Sv. Barbory, kaple Sv. Antonína vysoko nad městem, stejně tak jako zámek. Pozůstatky židovského gheta s renovovanou synagogou a židovským hřbitovem. No zkrátka úžasné místo, jen tu krásu chtít najít. Vše je zde naservírované pěkně pohromadě:) Klášter samotný je jedno z nejúžasnějších míst, která jsem kdy navštívil. Vstupné bez průvodce prakticky zadarmo (stačí si v hospodě čtvrté cenové skupiny odpustiti jednu chutnou,pěnivou desítku Starobahna). O tomto klášteře jsem slyšel již o mnoho let dříve, ale ani ve snu jsem si nedovedl představit, jak jsou tyto zříceniny uchvacující. Obrovská kamenná loď, v níž již místo dláždění pod nohama voní zelená tráva a nad hlavou namísto kleneb plují mraky.... Pozůstatky rajské zahrady, v nichž máte pocit, že každou chvíli z poza rohu přijde nějaká ta jeptiška (pravda, nejspíše již ne příliš čerstvá). Po výstupu na věžičku v rohu štítové zdi si celou tu nádheru dokonce prohlédnete shora. Zkrátka zážitek. Všem, kteří zde ještě nebyli, vřele doporučuji. Stojí to opravdu za to!
Žádné komentáře:
Okomentovat