V neděli 24.2. padaly teplotní rekordy a tak jsme i já a Marťa využili tento jarní blázinec k výletu. Trasu jsem měl naplánovanou již delší dobu a toto byla skvělá příležitost. Vzhledem k naší oblibě ranního vstávání jsme se sice vydali na cestu až pozdě dopoledne, ale nakonec to ničemu nevadilo:) Na pochod jsme se dali někdy okolo půl dvanácté. Vyrazili jsme z obce Lelekovice na rozhlednu na Babím lomu. Je odtud nádherný výhled ve všech směrech. Tato rozhledna stojí na počátku překrásného skalního hřebene, kterým vede červená turistická značka. Tato nás nejprve dovedla do obce Vranov, ve které se nachází známé mariánské poutní místo s Paluánským klášterem. Z Vranova jsme dále pokračovali opět po červené značce až na Nový hrad. Ten tvoří ještě se Starým hradem (ze kterého zbyly již jen mohutné valy) pěknou dominantu nad údolím Svitavy. Je zajímavé, že Nový hrad je vlastně bývalé předsunuté opevnění Starého hradu, který časem jako sídelní had zanikl a centrum obrany se přesunulo právě na Nový hrad, který již plnil pouze vojenskou funkci. Po prohlídce obou zřícenin jsme se i přes pozdní čas rozhodli pokračovat až do Blanska. Vzali jsme to po zelené značce. Tato cesta je trochu divočejší, ale o to víc zajímavá. Večerní sluníčko pěkně hřálo a tak jsme si mohli vychutnat pohled na Blansko z Výrovy skály a nádherné výhledy na údolí Svitavy. Cestou jsme se ještě stavili na bývalém Olomučanském hradě. Opět jen terénní zbytky valů a pár zdí. Do Blanka jsme docapkali akorát před setměním, dali jsme si pizzu a vlakem se vrátili do Brna. Krásný výlet!
Foto na rajčeti...
Canti Veris Praha
Nevím jak vám, ale mě se pobyt v Praze minulou sobotu líbil asi tolik, jako klaunovy slzy. Děs a hrůza, řekl bych. Organizace festivalu téměř žádná. Alespoň já jsem ji moc nepostřehl...kromě těch dvou babek u vchodu do školy. Převlékání v kójích a záchod bez toaletního papíru. Velmi zřetelně mi to připomínalo naše účinkování v Rusku. Hlavně že budeme mít americký radar...no nic, nebudu se rozčilovat :) Jak již všichni jistě víme, skončili jsme druzí v kategorii. Normálně bych řekl, že to není špatný výsledek, ale tentokrát jsme měli na víc. Snad si to všichni uvědomí a budou se příště víc snažit.
Prahy jako města už mám docela dost a tak jsem fotil většinou lidi. Jsem rád, že máme ve sboru tak prima partu,protože jinak by to jako výlet stálo dost za houby. A omlouvám se za opoždění příspěvku. Dva dny jsem byl v Sušici a před tím jsem to nějak nestihnul. Fotky na Rajče dodám snad brzy:) Některé jsou trochu mázlé, protože fotím většinou přes manuálně ostřenou 50ku a ne vždy to trefím.
Prahy jako města už mám docela dost a tak jsem fotil většinou lidi. Jsem rád, že máme ve sboru tak prima partu,protože jinak by to jako výlet stálo dost za houby. A omlouvám se za opoždění příspěvku. Dva dny jsem byl v Sušici a před tím jsem to nějak nestihnul. Fotky na Rajče dodám snad brzy:) Některé jsou trochu mázlé, protože fotím většinou přes manuálně ostřenou 50ku a ne vždy to trefím.
Židovský hřbitov v Brně
Krátká zastávka na židovském hřbitově v Brně. Není sice v centru turistického zájmu, ale to je možná dobře. Dnes se udělalo venku nádherně. Nejspíš jaro, nebo nějaká jiná bláznivina. Každopádně jsem z toho měl radost a vyrazil jsem s Martou na krátkou procházku. Tentokráte právě na hřbitov. Asi jsem fakt "morbid", protože mě tato místa přitahují :)
Brněnský židovský hřbitov byl založen v roce 1852 a je rozlohou největší na Moravě. Během své historie byl dvakrát rozšiřován, aby sem mohly být přeneseny stély ze zrušených hřbitovů v okolí Brna. Převážně šlo o náhrobky ze 17. až 19. století. Bez poškození přečkal druhou světovou válku a dnes má zhruba 11 tis. hrobů, přičemž jen 9 tis. je opatřeno náhrobkem. Zajímavostí je, že zde mimo jiných odpočívá i známý český herec Hugo Haas.
PS: zcela nepřekonatelný název druhé fotografie vymyslel, cituji: "maestro maestrissimo Peca největší, básnický heroes a talent největší" ...
Brněnský židovský hřbitov byl založen v roce 1852 a je rozlohou největší na Moravě. Během své historie byl dvakrát rozšiřován, aby sem mohly být přeneseny stély ze zrušených hřbitovů v okolí Brna. Převážně šlo o náhrobky ze 17. až 19. století. Bez poškození přečkal druhou světovou válku a dnes má zhruba 11 tis. hrobů, přičemž jen 9 tis. je opatřeno náhrobkem. Zajímavostí je, že zde mimo jiných odpočívá i známý český herec Hugo Haas.
PS: zcela nepřekonatelný název druhé fotografie vymyslel, cituji: "maestro maestrissimo Peca největší, básnický heroes a talent největší" ...
Tváře Vox Iuvenalis
Dlouho jsem nepřidal žádný příspěvek ze sboru. Nebyli žádné akce. Příští weekend snad přibudou krásné fotografie z Prahé a v dubnu obrázky z Německa. Už teď se těším. Teď alespoň pár fotek z poslední pondělní zkoušky. Krásné tváře našich členů jistě potěší nejedno oko:) Poslední dvě fotečky pořídil John.
PS: pokud náhodou na tento článeček narazil zájemce o sborový zpěv, nechť se neprodleně přihlásí našemu náčelníkovi. Po pár zkouškách s námi bude mít také tak krásný výraz ve tváři, jako většina stávajících členů. Nadšení pro zpěv z nás přímo čiší....
PS: pokud náhodou na tento článeček narazil zájemce o sborový zpěv, nechť se neprodleně přihlásí našemu náčelníkovi. Po pár zkouškách s námi bude mít také tak krásný výraz ve tváři, jako většina stávajících členů. Nadšení pro zpěv z nás přímo čiší....
Vildenberk
Ani v neděli jsme nechtěli v tak krásném únorovém počasí zahálet doma a vydali jsme se na výlet na hrad Vildenberk. Respektive jeho pozůstatky, jelikož z něj zůstaly jen valy. Autobusem jsme se dopravili do obce Pozořice, kde jsme se nejprve zdatně posilnili na cestu v místním hostinci. Průchod vesnicí byl celkem hladký, jen pár pomatených babiček, jinak žádný problém...
Pozůstatky hradu se nalézají asi 5km východním směrem od Pozořic po modré turistické značce. Hrad samotný se jako pustý uvádí již od roku 1402, takže se nedalo počítat s nějakou mohutnou rozvalinou, ale jak jsme nakonec viděli, nezbyla ani ta rozvalina. Spíš jen valina... Kamení z hradu bylo použito ke stavbě mohutného kostela v Pozořicích a spousty dalších domečků v okolních vesnicích. Z hradu jsme dále pokračovali do Viničných Šumic a autobusem zpět do Brna.
Pozůstatky hradu se nalézají asi 5km východním směrem od Pozořic po modré turistické značce. Hrad samotný se jako pustý uvádí již od roku 1402, takže se nedalo počítat s nějakou mohutnou rozvalinou, ale jak jsme nakonec viděli, nezbyla ani ta rozvalina. Spíš jen valina... Kamení z hradu bylo použito ke stavbě mohutného kostela v Pozořicích a spousty dalších domečků v okolních vesnicích. Z hradu jsme dále pokračovali do Viničných Šumic a autobusem zpět do Brna.
Přírodní park Baba a Podkomorské lesy
Sobotní den se velmi vydařil. Sluníčko se, ač v únoru, snažilo ze všech sil a zblblí hmyz začal protahovat krovky...předčasně:) Ale den to byl krásný.
Vydali jsme se s paní na výlet (neboť jsme sebou měli svačinu, bez svačiny by se jednalo o procházku...jak jsem byl poučen). Vycházeli jsme od kolejí pod Palackého vrchem, kde jsme si dali startovací zákusek (dort Malakov....áááá). Hned zkraje jsme nasadili pekelné tempo a doslova vyběhli na Medlánecké kopce a následně kolem zahrádek do přírodního parku Baba. Odtud po turistické značce do Jinačovic. Z Jinačovic jsme to vzali direttisima do lesa na opačném kopci vesnice, okolo zbytků Hitlerovy dálnice na Wroclav. Prošli jsme oborou v části Podkomorských lesů a zakončili výlet v Hospodě Na městečku ve Veverské Bitýšce.
A na závěr dva unavené ksichtíky obou aktérů tohoto výletu (neb to bylo se svačinou... :)
Vydali jsme se s paní na výlet (neboť jsme sebou měli svačinu, bez svačiny by se jednalo o procházku...jak jsem byl poučen). Vycházeli jsme od kolejí pod Palackého vrchem, kde jsme si dali startovací zákusek (dort Malakov....áááá). Hned zkraje jsme nasadili pekelné tempo a doslova vyběhli na Medlánecké kopce a následně kolem zahrádek do přírodního parku Baba. Odtud po turistické značce do Jinačovic. Z Jinačovic jsme to vzali direttisima do lesa na opačném kopci vesnice, okolo zbytků Hitlerovy dálnice na Wroclav. Prošli jsme oborou v části Podkomorských lesů a zakončili výlet v Hospodě Na městečku ve Veverské Bitýšce.
A na závěr dva unavené ksichtíky obou aktérů tohoto výletu (neb to bylo se svačinou... :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)