Deja vu

Včera večer se u nás na bytě opět uskutečnilo již tradiční, nepravidelné, nepovinné, přátelské setkání u dýmky a kapky alkoholu. Bylo to, jak jinak, moc fajn. Jen začátek se trochu zmrvil v důsledku ucpaného odpadu v naší kuchyni a mému nekončícímu rozčilování se s ním. Pomohl až Louh v množství větším než malém. Ale vyhrál jsem :)
Pár foteček snad dokáže přiblížit příjemnou atmosféru těchto našich, obvykle opravdu klidných, "večerů". Vzpomněl jsem si při tom na předešlý takový večer a připadal jsem si jako v opakujícím se snu...ale to už by byla jiná myšlenka...